Menu zvolené stránky/sekce

Celková navigace

Obsah zvolené stránky

Gymnázium Palackého 191/1

Zpět na výchozí polohu

STŘÍPKY Z PRVNÍHO ČTVRTSTOLETÍ EXISTENCE OSMILETÉHO GYMNÁZIA V ML. BOLESLAVI

 

Nová škola se měla od počátku svého působení čile k světu, hodně zdaru jí osobně přál kmotr, místopředseda federální vlády ČSFR, Jozef Mikloško a na zahájení prvního školního roku 2. září 1991 promluvil o morálních hodnotách a nejen o vzdělanosti, jako o cíli ve formování žáků, ředitel Školského úřadu v Mladé Boleslavi ing. Jan Kavan. Kromě vyrovnání se s podmínkami pro výuku ve staré neudržované budově a mimo práce na zařizování tříd bylo výzvou postavenou před první desetičlenný pedagogický sbor školy především obhájení samotné myšlenky víceleté školy ve vzdělávacím systému. Zřizování škol tohoto typu se od počátku setkávalo s nezanedbatelným odporem a nebylo ničím samozřejmým, vedle podporovatelů mělo založení gymnázia i své odpůrce, a to též z řad učitelů, kteří se obávali úpadku ZŠ odchodem nadaných žáků, příliš časné selekce dětí a jejich přetěžování nároky studia, všechny tyto argumenty proti víceletým gymnáziím se objevují dodneška, přestože není prokazatelné, že by tento typ škol přinesl do školství cokoliv negativního, naopak umožnil talentovaným dětem rychleji rozvíjet jejich nadání.


Počínaje prvním školním rokem gymnázium užívalo druhé patro budovy v Palackého ulici č.p. 191/1, kterou "zdědilo" po 5. ZŠ a v jednom patře provizorně hostilo druhý stupeň 9. ZŠ. V prvním roce výuky na gymnáziu studovalo 164 žáků v pěti třídách, ve dvou primách a třech sekundách. Škola první léta působila ve velmi zanedbané budově, jak již bylo napsáno, a ještě několik let probíhaly za provozu stavební úpravy, které začínaly výměnou střešní krytiny a pokračovaly rekonstrukcí rozvodů vody i elektřiny, novými podlahami, vnitřní výmalbou, vytvářením nových kabinetů z naddimenzovaných tříd a přestavbou suterénu na šatny. Nejkomplikovanější částí rekonstrukce se ukázala být výměna topení. Stavební práce též výrazně změnily vzhled budovy, to když v roce 1994 začala dostávat novou fasádu, její dokončení se protáhlo až do srpna 1995 a od té doby má škola víceméně současný vzhled. Dodnes se bohužel nepodařilo uspokojivě vyřešit prostorové podmínky pro výuku tělesné výchovy, ani realizovat dlouhodobě zamýšlenou rekonstrukci podkroví s vestavbou nových prostor.


Nadšení prvních let činnosti školy provázelo pozvání řady hostů, kteří je rádi přijímali a školu navštěvovali, aby besedovali s žáky –přivítali jsme mimo jiných především předsedkyni Generální konference UNESCO Jaroslavu Moserovou, sociologa a vydavatele Fedora Gála, mluvčího automobilky Jiřího Hrabovského, olympionika Jana Železného, historiky Jana Křena nebo Roberta Kvačka, vojenské veterány - letce R.A.F. Jaroslava Nováka a generála Tomáše Sedláčka, ale to nejsou zdaleka všichni z dlouhé řady milých návštěvníků. Významná byla opakovaná setkání s vydavatelem deníku "Frankfurter Allgemeine Zeitung" J. G. Reissmüllerem, jejich ohlas se objevil dokonce i v německém tisku. Pan Reissmüller zprostředkoval další setkání se svými krajany, díky nimž mohla v následujících letech každoročně zavítat řada našich žáků do Bielefeldu na studijní výměnné pobyty, což znamenalo, že současně přivítali své německé kolegy i u nás doma.


K zajímavým studijním aktivitám prvních let provozu školy, které si zaslouží samostatnou zmínku, patří semináře aplikované ekonomie "Junior Achievement" pod patronátem Baťovy nadace. V rámci jejich výuky dokonce vznikla na škole studentská firma KVARTA, která se zabývala prodejem karty mládeže EURO 26 a sjednáváním slev, které karta svému držiteli zprostředkovávala. Opakovaně byli žáci školy oceněni v rámci celostátního vyhodnocení programu a mimo jiné se osobně setkali se zakladatelem nadace, panem Tomášem Baťou. Doba byla tehdy plna touhy obnovovat soukromé podnikání a rehabili-tovat ho jako jeden ze základních stavebních kamenů celé společnosti.


Záhy po rozběhnutí chodu školy (v druhém roce) začal působit i studentský parlament, který umožňoval vznášet připomínky k zlepšování prostředí školy. Jedním z prvních úspěšných počinů garantovaných parlamentem, byla soutěž tříd v úpravě kmenových učeben a ještě dnes si vzpomínám na úžasnou výtvarnou kulisu džungle v tercii nebo sci-fi město v sousední učebně. Později studentská samospráva iniciovala a organizovala i řadu kulturních (Gymploidfest), charitativních (vánoční sbírky) a sportovních (fotbalový "Beton cup") akcí, a to dělá vlastně až do dnešních dní. K výrazným osobnostem, které se vystřídaly ve vedení parlamentu, patřili např. Alice Vágnerová, Jan Broulík, Richard Polma, nebo Miloš Broulík a Ivan Moc, v pozdějších letech pak Štěpán Tomš, Patrick Boháček, Martin Čežík, Jiří Bím a v současnosti Václav Brzobohatý a Jan Žižka.


Tradiční součástí každého školního roku se stávají od vzniku školy pravidelné návštěvy v LDN a psychiatrické léčebně v Kosmonosech, v uprchlickém táboře v Jezové, nebo v dětském domově na Stránově (později v Krnsku) a na dětském oddělení místní nemocnice, kam žáci přichází s kulturními programy a charitativními sbírkami. Sami žáci účastnící se vystoupení často vyjadřují to, jak návštěvy těchto zařízení pomáhají formovat jejich morálněvolní a lidské postoje, což bylo vždy důležitou součástí působení školy na své svěřence. Většina těchto akcí od počátků až dosud probíhá pod garancí Lenky Vedralové a Martina Herrmanna, kteří je též iniciují.


Školu od počátků navštěvovala řada nadaných sportovců, kteří dosahovali významných úspěchů na celostátní úrovni a někteří z nich byli i mládežnickými mistry republiky či reprezentanty ČR ve svých sportovních odvětvích. Namátkou připomeňme: Lucii Šilhánovou a Lenku Cibulkovou v plavání, Zdenku Pukovou, Helenu Dubovou, Kateřinu Korfovou, Martina Rejmana, Sebastiana Vošvrdu, Marka Blažkeho a Jaromíra Pumra v atletice, Lenku Pukovou a Skarlet Jelínkovou v bojových sportech, Jiřího Boušku a Jakuba Šulce v cyklistice, Václava Brzobohatého v triatlonu, Dagmar Skalickou v krasobruslení, Jiřího Kurku v hokeji a Filipa Jaroměřského v hokejbale. V letech 1996 až 2005 působil ve škole oddíl orientačního běhu, který založila a vedla Magda Svobodová (Rýdlová), několik jejích svěřenkyň (Julie Volfová, Lenka Albrechtová nebo Anna Švábková) se pod jejím vedením vypracovalo až na celostátní úroveň. Asi nikdy před tím ani potom na gymnáziu nepůsobil tělocvikář, který by "měl našlápnuto" k tomu, vytvořit školní sportovní oddíl, který by se nepyšnil výsledky jen na základě toho, co si mladí sportovci přinesli z jiných oddílů, ale sám je vychovával, jen škoda, že Magdino působení ve škole bylo krátké a „zakladatelské dílo“ nepřežilo její odchod, nebyl nikdo jejích kvalit, kdo by se ho ujal.


Především zásluhou Květy Vyšohlídové v letech 1998 až 2009 škola nabízela žákům celou řadu výletů prostřednictvím Turistického oddílu mládeže (TOM) nazvaného "Dupálek". Jeho členové jezdili nejen na pěší výlety po celých Čechách i v blízkém zahraničí (Bavorský les), ale i lyžovat na Tábor nebo do Jizerek. Nejčastěji jako základnu svých pobytů v přírodě využívali chatu KČT na Studenově v Rokytnici nad Jizerou, tradičními a opakovanými akcemi byly i přechod Chlumu, přírodní víceboj a hlavně jimi organi-zovaný "Pohádkový les" připravovaný pro mladší děti v lesoparku Štěpánka s řadou stanovišť, na kterých se "tomíci" (jak se jim říkalo) měnili v kostýmované průvodce zadávající dětem úkoly.
Dvakrát za dobu své existence čelila škola velkému tlaku zřizovatele (krajského úřadu) na sloučení s Gymnáziem dr. Josefa Pekaře, naposled v roce 2005. Pokaždé se aktivizací sympatizantů z řad rodičů a přátel školy a samotných vyučujících podařilo prokázat svébytnost a osobitost naší školy a odvrátit hrozbu zániku její samostatnosti. Vedle již zmíněného v tomto textu k odlišnosti a charakteristice školy přispívá i výrazná podpora názorné výuky na exkursích, poznávacích zájezdech (i do zahraničí) a školních projektech. Pravidelně se žáci školy účastní ekologických pobytů v ekocentru "Sever" v Horním Maršově, záchrany obojživelníků ve spolupráci s CHKO Český ráj, exkursí v průmyslových provozech, návštěv v muzeích a na výstavách, ale i na divadelních představeních a koncertech, v neposlední řadě se žactvo každoročně účastní i programů "Týdnů vědy a techniky" pořádaných Akademií věd ČR. Naučit se toho můžete víc mimo školní lavice, než když v nich budete stále jen sedět.


Že podobné aktivity mají smysl a podporují školní vzdělávání spíš, než by od něj odváděly, dokládají přesvědčivě výsledky soutěží, do kterých se již od samých počátků školy zapojovali pod vedením svých vyučujících žáci školy. Představu o tom, co se ve škole dělo a děje si můžeme udělat z následujícího přehledu jednoduchých dat provázejících čtvrtstoletí trvání školy.


1993

  • Petra Mlejnková, Klára Erbenová a Jana Mocová obsazují se společnou prací 1. místo v národním kole literární soutěže "Evropa ve škole"
  • v celostátní soutěži o nejlepší "Eko-vtip" vítězí Vladimír Macoun a Tomáš Maršík
  • Jan Hamáček se účastní celostátního kola olympiády v českém jazyce
  • proběhnou první poznávací zájezdy do zahraničí (Vídeň, Itálie, Nizozemí)


1994

  • v programování vyhrává celostátní soutěž Svatopluk Fronk
  • uznání v soutěži o nejlepšího studenta aplikované ekonomie Baťovy nadace získává Jan Hamáček
  • žáci vyráží na poznávací zájezdy do Španělska a konečně i na britské ostrovy
  • probíhá první výměnný studijní pobyt v Bielefeldu, v dalších letech na něj naváží pravidelné pobyty v Münsteru


1995

  • v evropské literární soutěži Nadace Škola pro děti "Evropa a já" obsazuje Jan Horák 2. místo
  • stříbrnou medaili Rada Evropy uděluje ve finále soutěže "Evropa ve škole" Davidu Vichnarovi za soubor básní "Příhody člověkovy" a ilustrace k nim
  • celostátní zeměpisnou soutěž Pangea vyhrává Josef Miškovský
  • ve výtvarné soutěži "Alšova země" obdrží čestné uznání Dita Krejbichová
  • po náročných konkurzech získávají roční stipendia na zahraniční studia v Británii (Sutton Valence School v hrabství Kent) Jan Hamáček a v U.S.A. Jan Antoš
  • Alice Vágnerová ve finále soutěže Baťovy nadace o nejlepšího studenta aplikované ekonomie vyhrává čtrnáctidenní pobyt v U.S.A.
  • gymnázium získává status fakultní školy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy


1996

  • první cenu za literárně - výtvarné dílo "Milovat očima" získává v soutěži "Evropa ve škole" Petra Mlejnková
  • na dvou samostatných výstavách (bratrský sbor a SPŠ) prezentují výtvarné práce žákyně a žáci Evy Vaňkové
  • osm prací soutěží v regionálním kole SOČ (nejvyšší počet z jedné školy ve středočeské oblasti), dvě postupují do ústředního kola, autorek Elišky Brojerové a Jany Kopřivové
  • Jana Kopřivová se stává laureátkou národního kola SOČ s prací "Nejšťastnější jsem doma když …" za 2. místo v oboru psychologie
  • modernizace softwarového vybavení školy pro výuku informatiky a otevření nové učebny z prostředků poskytnutých Škoda Auto a.s.
  • Magda Svobodová zakládá oddílu orientačního běhu
  • na SPŠ vystavuje své "Meditace s obrazy" Eva Vaňková za doprovodu koláží Radka Kotlaby
  • uskutečňují se poznávací cesty, tentokrát do jihozápadní Anglie a do slovenských hor


1997

  • na gymnáziu se poprvé v historii školy maturuje
  • uzavření smlouvy o přidružení školy k UNESCO, začátek účasti v projektech
  • Josef Miškovský vítězí v národním kole SOČ s prací v oboru: zeměpis
  • Jitka Grusová obsazuje 1. místo v celostátním finále olympiády ve španělském jazyce
  • mistryní ČR v přespolním běhu SŠ je Zdeňka Puková, škola obsazuje 1. místo i v hodnocení dívčích družstev (Zdeňka Puková , Lenka Albrechtová, Julie Volfová a …)


1998

  • dobudování počítačové učebny (smlouva o spolupráci se Škoda Auto a.s.)
  • koná se poprvé adaptační kurs pro primány - v Borovici
  • Jan Křováček se účastní národního kola SOČ, obor biologie (chovatelství)
  • Vlasta Buršíková obsazuje 3. místo v celostátním finále olympiády ve španělském jazyce
  • na škole vzniká country kapela "U stavební buňky" (L. Šmoldasová, M. Hudera, E. Kneifl, J. Kubík, P. Novák, K. Pelikán, Š. Ulman)
  • v prostorech školy probíhá vernisáž výstavy "Chrám zapomenutých věcí"


1999

  • zavedení internetu do školy
  • studenti se podílí na tvorbě časopisu Life-Book pro dětské onkologické pacienty (počátek dlouhodobé spolupráce)
  • v literární soutěži "Čapkova Strž" získaly Jana Kunová 2. místo a Kateřina Tomová zvláštní cenu


2000

  • primáni vyjíždí poprvé na zájezd do parku Legoland v Billundu (počátek tradice)
  • v literární soutěži "Čapkova Strž" obsazuje se svým fejetonem 1. místo Jana Kunová
  • školní soubor nahrává pod vedením Martina Herrmanna a vydává úspěšné CD "V boleslavskym kostelíčku"
  • Petra Hradcová a Veronika Kernová dosahují 3. místa v národním kole SOČ, obor biologie
  • nekonají se maturitní zkoušky, přechod ze sedmiletého na osmiletý cyklus studia
  • v ČR ustaveno krajské zřízení, škola dostává nového zřizovatele - KÚ Středočeského kraje
  • škola hostí finále vlastivědné soutěže "Pojizerský beránek" pro základní školy celého okresu


2001

  • v literární soutěži "Evropa ve škole" Lenka Vedralová jun. obsazuje 1. místo
  • probíhá autogramiáda sbírky veršů Davida Vichnara, ten zároveň postupuje do mezinárodního kola soutěže UNESCO o nejlepší napodobení stylu básníka
  • Helena Handrková se stává bronzovou medailistkou na mezinárodní chemické olympiádě
  • na SPŠ vystavuje pod titulem "Kompozice, horizonty, pohledy" své výtvarné práce Michal Vedral
  • uskutečňuje se první výměnný pobyt se žáky z collège Anne-Maria Javouhey v Senlis (Francie), pokračuje s dvouletou periodicitou
  • ve škole se setkávají nadšenci historie z celé republiky na "Historiádě", soutěži pořádané agenturou Hobit, které se již v několika předchozích ročnících účastnil i náš školní tým


2002

  • sedm členek vítězného družstva celostátní soutěže Arniky "Budoucnost bez jedů" odjíždí za odměnu do Nizozemí
  • zahájení pravidelné spolupráce s centrem ekologické výchovy "Sever" v Horním Maršově, kterým od té doby prochází všichni studenti školy


2003

  • v další soutěži Arniky "Šetrné papírování" obsazuje školní družstvo 2. místo
  • v celostátní výtvarné soutěži "Evropa ve škole" dosahuje Zuzana Kudláčková 1. místa


2004

  • Josef Konejl úspěšným řešitelem mezinárodní matematické soutěže Klokan
  • v celostátní výtvarné soutěži "Evropa ve škole" obsazují 1. místo společnou prací Anna Dufková a Nurjon Borshi
  • Zuzana Kudláčková dostává poprvé udělovanou Studentskou cenu města Mladá Boleslav


2005

  • novinářem s MF Dnes se stal Ondřej Najman - 1. místo ve stejnojmenné soutěži
  • týmový úspěch studentů tří ročníků je první místo v celostátní soutěži AMD CYBER SCHOOL (výhra = 20 počítačů)
  • město kácí v Palackého ulici stromořadí lip a ve třídách se začínají montovat žaluzie
  • Jan Broulík dostává Studentskou cenu statutárního města Mladá Boleslav


2006

  • ustanovení Rady školy
  • Ctirad Červinka je úspěšným řešitelem celostátního kola chemické olympiády
  • v mezinárodní matematické soutěži "Klokan" získávají 1. místa v kategorii "Benjamin" Lenka Vítová a v kategorii "Kadet" Viktor Kozák
  • Kateřina Novotná vyhrává pro svou třídu v soutěži Euroscola zájezd do štrasburského sídla Evropského parlamentu


2007

  • zahájení výuky podle vlastního školního vzdělávacího programu
  • Aneta Janitorová získává "zlatý certifikát" mezinárodní soutěže "Genius logicus"
  • Richard Polma se úspěšně účastní celostátního kola fyzikální olympiády
  • Ctirad Červinka přiváží stříbrnou medaili z mezinárodní chemické olympiády v Moskvě
  • 4. místo v celostátní soutěži Lidových novin v anglickém jazyce obsazuje Filip Huta


2008

  • Richard Polma vítězí v celostátním kole fyzikální olympiády a obdrží Studentskou cenu statutárního města Mladá Boleslav
  • probíhá projekt "Enter Your Future" - vzniká tradice týdenního pobytu anglicky mluvících studentů ve škole a společná práce se septimány (později pod názvem projekt "Edison")
  • v tělocvičně proběhne poprvé společná školní oslava "Dne jazyků"
  • přehlídka kapel studentů školy v Sokolovně (nultý ročník budoucího Gymploidfestu)


2009

  • Richard Polma vítězí v celostátním kole fyzikální olympiády a na mezinárodní fyzikální olympiádě v Mexiku získává bronzovou medaili
  • Štěpán Tomš zakládá časopis "Školník" a vychází první číslo
  • Martin Šifta se účastní celostátního kola dějepisné olympiády
  • vítězkou výtvarné soutěže vyhlášené pražskou ZOO se stává Anna Kotlabová (na druhém místě Dominika Rajnohová a Eva Zdílnová)


2010

  • rekonstrukce učebny biologie a ekologie z daru firmy "Ško-energo"
  • 3. místo ve finále celostátní soutěže INTEL ASUS "Školní ajťák" obsazuje Dominik Skalník
  • v celostátní soutěži "Bobřík informatiky" dosahuje Vojtěch Hýbl maximální počet bodů
  • při příležitosti 200. výročí narození Karla Hynka Máchy probíhá ve škole 24 hodinové nepřetržité čtení z díla tohoto velikána
  • Kristýna Matoulková se účastní mezinárodní soutěže TAKTIK VÝZVA a obsazuje 12. místo
  • proběhne první vánoční charitativní sbírka pořádaná studenty školy (založení další tradice)


2011

  • poprvé se konají "státní maturity", naše škola obsazuje 6. místo mezi TOP 10 gymnázii ČR podle hodnocení maturitních výsledků
  • školní časopis oceněn 2. místem v soutěži "O nejinspirativnější středoškolský časopis" Syndikátem novinářů ČR
  • mistrem ČR v přespolním běhu SŠ je Martin Rejman, škola obsazuje 3. místo v hodnocení družstev (M. Rejman, S. Vošvrda, J. Šulc, J. Vlček a V. Jonáš)
  • na Gymploidfestu vystupují De Ska Band, Kočky neberem, Six Ways To Die a The Plantážníci
  • ustanoveno Občanského sdružení Gymnázia Mladá Boleslav


2012

  • škola je pořadatelem Setkání zástupců Přidružených škol UNESCO z celé ČR a zajišťuje jeho program
  • Aneta Hušková se účastní projektu "Otevřená věda" na AV ČR, s prací z oboru geologie obsadila 2. místo na národním kole SOČ
  • v celostátní soutěži "Nejlepší student" byla společností MICRORISC oceněna Aneta Hušková mezi třemi nejlepšími
  • vrcholí tvorba prezentací pedagogů ve společném projektu několika škol "Učitel on-line"
  • v celostátním finále zeměpisné soutěže Eurorebus se umisťuje Jan Svoboda


2013

  • studenti pod vedením R. Kotlaby se podílí na projektu ÚSTRu "Dějepis v 21. století"
  • výtvarné práce studentů vystaveny v bratrském sboru k připomenutí výročí arch. J. Krohy
  • proběhl první Absolventský ples gymnázia
  • Tereza Koukalová získává čestné uznání v celostátní literární soutěži "Komenský a my"
  • Petr Svoboda a Aneta Janitorová oceněni Studentskou cenou statutárního města Ml. Boleslav
  • po předčasných parlamentních volbách se stává náš absolvent Jan Hamáček předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR


2014

  • Anna Bažantová se účastní celostátního kola olympiády v anglickém jazyce
  • septima B slepí nejdelšího "hada" z účtenek Bondy Centra a vyhrává týdenní zájezd do Londýna
  • studentky septimy A (K. Kroupová, D. Rajnohová, L. Bendlová, B. Motlová, H. Zemancová) publikují články ve zpravodaji filmového festivalu "Jeden svět", Sebastian Vošvrda vytváří happening "Obyvák ve městě" v rámci doprovodného programu


2015

  • tým složený ze studentů třetího ročníku se zúčastnil televizní soutěže: "U6 - úžasný svět techniky"
  • velkým představením pro veřejnost v DK je ukončena osmiletá tradice oslav evropského "Dne jazyků" pódiovými vystoupeními jednotlivých tříd
  • školní družstvo vyhrálo florbalový Pohár středních škol, jehož finále zahájilo ve vysočanské O2 Aréně superfinále florbalové extraligy


2016

  • Helena Baštářová získala ocenění v mezinárodní soutěži „Angličtinář roku“
  • na škole vzniká "neformální diskusní klub" pod patronací žáka Petra Svobody a učitele Jakuba Vaňka
  • školní tým kolem Tomáše Bajera vytváří "Videopohlednici z našeho města", která je pátou nejúspěšnější v celostátní soutěži
  • gymnázium oslavuje 25. výročí svého založení vydáním Almanachu, dnem otevřených dveří a večerním programem na velkém sále DK


s využitím výročních zpráv školy, dobového tisku a vzpomínek pamětníků sestavil Radek Kotlaba


Co předcházelo v mladoboleslavském středním, všeobecně-vzdělávacím školství založení naší školy, gymnázia s osmiletým studijním programem, se můžete dočíst v následujících řádcích.


„Nic není horšího, než studenti.”
rčení z 15. století


Úvodní motto jsem si vypůjčil z knihy Jarmily Loukotkové „Navzdory básník zpívá”, vzpomněl jsem si na něj nad několika citacemi z dobových dokumentů, které se objevují ve studii „Z minulosti koleje a gymnasia piaristů v Kosmonosích a v Mladé Boleslavi v letech 1688 – 1852”, kterou Zdeněk Kamper otiskl ve sborníku k dvoustému padesátému jubileu trvání tohoto vzdělávacího ústavu. Konkrétně si krajský úřad v roce 1799 rektorovi školy takto stěžuje: „Stává prý se dokonce, že odcházejí studující i ve vyučovacích hodinách do hostinců, vináren a kaváren a zanedbáváním studia navykají pijáctví, hráčství i jiným nevázanostem ve slovech i skutcích”. Když se škola snažila zakročit proti podobným nešvarům, se zlou se potázala, neboť otec jednoho z podobných výtečníků podal na školu stížnost guberniu „stran špatného prospěchu a třinácti zápisů do knihy hanby svého syna”. Tuto stížnost a následnou při s úřadem komentuje rektor slovy: „Kolik a jakých protivenství proto gymnasium vytrpělo, pochopí, kdo bude jednou pročítati naše odpovědi. Ponechám soudu potomstva, aby rozhodl o naší spravedlivosti.” My si můžeme jen povzdechnout nad tím, jak se historie opakuje a pro poučení se podívat do minulosti i dalších všeobecně vzdělávacích ústavů v našem městě, na naše předchůdce.


Za jakýsi prvopočátek mladoboleslavského středního školství bychom mohli považovat bratrské školy „Na Karmeli”, kde se připravovali v letech 1550 (počátek působení Jana Blahoslava) až 1620 adepti z řad jednoty bratrské na další studia na protestantských univerzitách v Německu především po stránce věro-učné a jazykové (latina, němčina, ale i hebrejština). Škola byla uzavřena spolu se sborem roku 1623 po vydání „obnoveného zřízení zemského” a po vypovězení nekatolíků ze země. Tou dobou vedle tohoto vzdělávacího zařízení ve městě působily další konfesijní školy: utrakvistická, luteránská a židovská, ale ty nedosahovaly vyšší úrovně.


Historie středoškolského vzdělávání v našem městě pokračuje, nebo spíše skutečně začíná až v roce 1784, kdy byla po 96 letech od založení hrabětem Heřmanem Czerninem z Chudenic přeložena z Kosmonos latinská střední škola bratří řádu zbožných škol, známějších jako piaristé. Završilo se tak úsilí trvající dvacet let, kterým se mladoboleslavská městská rada snažila zajistit pro krajské město odpovídající vzdělávací ústav. Tehdy se provoz na školách řídil Všeobecným školským řádem vydaným v roce 1774, který otevřel nižší všeobecné vzdělání i širším vrstvám obyvatelstva. Ke gymnáziím, v podstatě elitním školám (studovalo na nich cca 1 % obyvatelstva), přibyly navíc školy normální a hlavní, ale k úpravě studia na gymnáziích došlo jen v zanedbatelné míře: zařazením nových předmětů (historie panovnického domu) a ustanovením přijímacích zkoušek, nově též muselo být přijímanému žákovi alespoň deset roků. Pro piaristy zřizovaný ústav bylo největší změnou, že musel začít vybírat, v rozporu s přáním zakladatele řádu Josefa Kalasanského, školné. Škola vedená církevním řádem byla formálně zřizována státem a jejím ředitelem byl hejtman boleslavského kraje, studium trvalo střídavě v různých obdobích pět nebo šest let, jeho absolvování představovalo vstupenku do státní správy či na vysokou školu. Po roce 1817 přibyla ke dvěma vyučovacím jazykům – němčině a latině – čeština a škola v té době rozkvétala, působila zde řada významných učitelů z řad piaristů (především Dominik František Kynský), bohužel často se střídajících. Od roku 1787 gymnázium sídlilo „Na Karmeli” v budově upravené z bývalé bratrské školy, později špitálu (č. p. 73/4 - dnes škola výtvarných umění, v 19. a 20. století zde byla první mateřská škola ve městě). Budova záhy nedostačovala potřebám výuky, a to bylo i jednou z příčin pozdějšího postupného omezo-vání rozsahu a významu školy. Po roce 1851 se jednalo o rozšíření gymnázia na osmitřídní (podle zákona z roku 1849, který zřizoval dva typy středních škol – osmileté gymnázium s vyšším a nižším stupněm a šestiletou reálnou školu), ale nakonec došlo naopak k redukci na čtyři třídy nižšího gymnázia, s nutností návazného studia na úplných ústavech, nejčastěji v Jičíně nebo v Praze. V roce 1853 byla ve městě otevřena i dvoutřídní nižší reálka (tzv. podreálná škola při škole hlavní), ale uzavřít střední vzdělání maturitní zkouškou zde tou dobou nebylo možné ani na jedné z obou škol.


V polovině XIX. století se tedy poprvé objevila v našem vzdělávacím systému, byť ne hned, jak vyplývá z předchozího, v Mladé Boleslavi, víceletá gymnázia v podobě, v jaké je známe víceméně i dnes. Přístup na gymnázia byl v této době stále velmi výběrový – překážku tvořily přijímací zkoušky a školné, ale hlavně se nebylo možné hlásit na gymnázium z triviálních škol, které navštěvovaly skoro dvě třetiny žáků
(vyšší stupeň školství studovalo mizivých 1,5 % mládeže). V roce 1869 stát dalším zákonem upravuje podmínky vzdělávání a na celoevropské poměry nesmírně progresivně zavádí osmiletou povinnou školní docházku, nicméně léta 1868/1869 přinesla významné změny i do mladoboleslavského školství: byla zrušena nižší reálka, nově byly zřízeny pětitřídní obecná a trojtřídní měšťanská škola a konečně (!) se gymnázium dočkalo nové budovy na Školním (dnes Komenského) náměstí č. p. 76, sice společné s radnicí a dalšími institucemi, ale přesto po létech získalo vyhovující prostory. Díky tomu již o čtyři roky později byla škola opět úplná – osmitřídní. Další změny byly motivovány tím, že se městská rada pozastavovala nad výší finančních příspěvků, které na provoz školy požadovali piaristé a zároveň nad množstvím žáků, kteří odcházeli studovat bohosloví. Proto zde začali čím dále častěji vyučovat i „světští” profesoři (od roku 1873 výhradně oni), vyučovacím jazykem byla již několik let pouze čeština a němčina se vedle latiny a řečtiny učila jako jazyk cizí (dokonce nepovinně). V roce 1882 vídeňské úřady vyhoví několik let staré žádosti městské rady a škola je oficiálně ustanovena „c. a k. státním gymnasiem”, poté co byla již dva roky ve státní správě (po 194 letech přestává být gymnázium církevní školou piaristického řádu, ten si nadále podržel jen místo katechety). Návrh na přeměnu školy v reálné gymnázium ale nebyl úspěšný. V té době existovalo několik typů všeobecně vzdělávacích ústavů na středním stupni školství vycházejících z dvou směrů pojetí vzdělávání – z humanistického idealismu a přírodovědného realismu:

  • gymnasium (též někdy klasické), tradiční, nejstarší typ školy, vyvinul se na počátku XIX. století z latinských škol připravující hlavně budoucí duchovní, důraz na výuku klasických jazyků (latina a řečtina až 50 % vyučování), filosofie a historie, příprava na univerzitní studium (doktorský typ), původně pětileté a od roku 1849 osmileté studium (rozděleno na vyšší a nižší po čtyřech letech), postupné doplňování a rozšiřování i přírodovědného obsahu studia
  • reálka, vznikla z původní přípravky pro průmysl a zemědělství, později příprava na polytechnické vysoké školy (inženýrské studium), upozaďuje humanitní vzdělávání (z něj jen moderní jazyky), v Čechách od roku 1829 (tříletá), později sedmiletá škola
  • reálné gymnasium, vzniká po roce 1860, propojuje reálné (rozšířený matematicko-přírodovědný základ, deskriptivní geometrie) a klasické vzdělání (moderní jazyky – francouzština, angličtina a až později latina), postupně nejrozšířenější typ gymnázia s osmiletým studiem (rozděleno na vyšší a nižší po čtyřech letech)

Když se v roce 1888 se připomínalo dvousté výročí trvání zdejšího gymnázia, byl uspořádán slavnostní průvod městem, slouženy oslavné bohoslužby a z darů bylo zřízeno stipendium pro chudé studující posledních tříd. Učitel školy František Bareš sepsal při té příležitosti pamětní spis, který stojí na počátku dalších textů k dějinám mladoboleslavského školství i gymnázia, ty vychází o 50 a 100 let později v rámci oslav dalších výročí. Od roku 1895 městská rada usilovala o zřízení státní reálky v Mladé Boleslavi a poté, co se město zavázalo postavit pro ni novou školní budovu (ta byla uvedena do provozu v roce 1903 v Palackého ulici č. p. 211), mohla začít své působení provizorně v budově novostavby chlapecké měšťanské školy (dostavěna roku 1900 v Palackého ulici č. p. 191/1 na pozemcích bývalého pomologic-kého ústavu pana Šámala, které město zakoupilo).


Československá republika převzala systém rakousko-uherského školství bez zásadnějších změn pro střední školství a ani na situaci v Mladé Boleslavi, kde existovaly vedle sebe dvě státní všeobecně vzdělá-vací školy – gymnázium a reálka, se nic neměnilo. A to přesto, že proběhla dlouhá a poměrně vzrušená diskuse nad novým zákonem o škole, která nakonec vyústila v přijetí tzv. „malého školského zákona” v roce 1922. Největšími změnami tohoto období bylo zavedení tělesné výchovy (již od roku 1919), úpravy obsahu výuky - především dějepisu a hlavně zvyšující se počet studujících dívek na gymnáziu i reálce, obě školy byly podle nového zákona od roku 1923 koedukační, ovšem vzdělávání dívek na gymnáziu začalo již dříve, poprvé nastoupily ke studiu ve školním roce 1909/1910 a v roce 1917 maturovaly první tři z nich. O pět let později se první žena (Jana Venišová) objevuje i mezi vyučujícími. Ve 30. letech se znovu začíná řešit nedostatečnost kapacity a uspořádání budovy na Komenského náměstí (teprve padesát let staré) a především ředitel Karel Líkař opakovaně, byť neúspěšně, usiluje o stavbu nové. Na konci války (v roce 1918) a znovu ve 20. letech minulého století gymnázium využívalo pro výuku několika svých tříd učeben v budově reálky a školy tak byly v nekonkurenčním vztahu. Ve školním roce 1936/37 bylo klasické gymnázium přejmenováno na „Státní československé gymnasium dr. Josefa Pekaře”, na počest právě zesnulého významného absolventa.


Zásadnější změny do uspořádání středního vzdělávání v Mladé Boleslavi přineslo až období Protekto-rátu Čechy a Morava, když v roce 1941 došlo k přeměně klasického gymnázia na reálné gymnázium a v následujícím roce k jeho sloučení s reálkou. Obě budovy nyní již jednoho reálného gymnázia (na Komenského náměstí i v Palackého ulici) jsou však postupně zabrány okupační správou pro vojenské účely a výuka probíhá v provizorních prostorách, vyučující i studenti jsou nuceni k pracovnímu nasazení, někteří dokonce zatčeni. Nejsmutnější kapitolou je osud žáků židovské národnosti, kteří se stali oběťmi holocaustu a nevrátili do školních lavic z koncentračních táborů.


Po skončení války v roce 1945 došlo k opětovnému rozdělení školy na reálné gymnázium (nástupce reálky) a gymnázium, které se vrátilo k předválečnému názvu, ale již se nevrátilo ke klasickému výukovému programu, nýbrž pokračovalo v podstatě také jako gymnázium reálné. Obě školy se vrátily i do svých původních budov. Tento typ vzdělávání to ale neměl mít v „novém” Československu vůbec jednoduché, již v červnu 1945 na Manifestačním sjezdu českého učitelstva kritizovali jeho účastníci gymnázia jakožto školy pro privilegované. Z následné diskuse vzešel návrh, který doporučoval zrušit jejich nižší stupeň, jinak řečeno: změňme osmiletá gymnázia (včetně reálných) a zachovejme je ve čtyřleté formě. V září 1948 byl návrh realizován, když museli opustit všechny typy gymnázií žáci mladší patnácti let. V úkolech vytyčených roku 1949 IX. sjezdem KSČ se píše: „Víte dobře, že dříve se říkalo střední škola něčemu zcela jinému: gymnasiím, reálkám a jiným tomu na roveň postaveným školám, jež nejlépe charakterizuje fakt, že to bylo a dosud je hlavní sídlo reakce mezi mládeží. My jsme proto především vzali těmto školám první čtyři ročníky, sloučili je s dosavadní měšťanskou školou, jež byla daleko lidovější a pokrokovější.“ Velmi složitá pozice gymnázií nakonec v komunistickém zákoně o jednotné škole vyústila v to, že v roce 1953 byla úplně zrušena, aby se do systému škol znovu dostala až v roce 1968 a i tehdy přes odpor některých komunistických kádrů. Socialistické školství slibovalo v zákoně z roku 1948, že: „všem dítkám bez rozdílu sociálního původu a intelektuálních schopností se nyní dostane při povinné docházce do patnácti let středoškolského vzdělání.“ Tvrzení o do-stupnosti vzdělání pro každého nebylo pravdivé, neboť ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý zároveň vyhrožoval: „Provedli jsme již značnou očistu jak učitelských, tak i žákovských (studentských) kádrů, abychom z našich škol vyplenili aspoň nejhorší plevel“. A tak, vedle vyloučení dětí z „politicky nespolehlivých rodin” ze vzdělávání, došlo i k úpadku jeho obsahu (přes všechny proklamace o zpřístupnění vzdělání neuvá-žené změny systému vedly k tomu, že až 20 % dětí při přechodu na jednotnou střední školu neprospívalo!).


V 50. letech tedy existovala jen tzv. jedenáctiletá střední škola, respektive původní gymnázia nahrazovaly poslední tři ročníky této „jednotné” školy. Cílem všech těchto změn bylo maximální přizpůsobení česko-slovenského školství sovětskému vzoru. V Mladé Boleslavi díky tomuto vývoji střední škola definitivně opouští v roce 1949 budovu na Komenského náměstí a obě místní reálná gymnázia jsou sloučena do jedné školy v budově bývalé reálky v Palackého ulici č. p. 211. Uvedením jednotné školy v život však fakticky gymnázium zaniká jako samostatná škola sloučením s 1. a 2. základní školou, pro své potřeby pak tento vzdělávací „kolos” využívá dvě budovy v Palackého ulici, dosavadní č. p. 211 a nově i bývalou chlapeckou měšťanskou školu č. p. 191/1. Od roku 1961 byly základní (dále jako ZDŠ) a střední školy znovu odděleny, stření škola nadále působila pod označením SVVŠ (střední všeobecně vzdělávací škola) a studium bylo doplněno praxí ve výrobních podnicích. Počínaje zářím 1968 se vrací gymnázia, byl obnoven jejich název i všeobecný charakter vzdělání, avšak působila jen ve své čtyřleté formě (původní vyšší gymnázium) až na ojedinělé výjimky, z nichž jedna byla povolena i v Mladé Boleslavi, kdy bylo obnoveno i osmileté studium. Tento „experiment” (ve skutečnosti návrat k původnímu stavu) byl bohužel po dvou letech při utužení společenských poměrů rázně ukončen s odůvodněním, že porušuje principy socialistického školství. V roce 1988 se stávající gymnázium přihlásilo k třísetleté tradici středního školství na Mladoboleslavsku velkými oslavami vrcholícími setkáním absolventů všech předchozích typů zde působících všeobecných škol na zimním stadionu. K obnovení tradiční délky studia na gymnáziu v Mladé Boleslavi došlo až v roce 1991 po zřízení nové, samostatné školy v budově v Palackého ulici č. p. 191/1, jejíž první čtvrtstoletí existence připomíná i tento text. Přihlášení se k tradici předválečných gymnázií bylo patrné i z toho, že na této škole nebyl zřízen čtyřletý program studia a dodnes zde lze studovat pouze v osmiletém cyklu. Situace se vrátila ke dvěma obdobným vzdělávacím ústavům v jednom městě, „de facto” ke stavu, který zde existoval v letech


1899 až 1948, ale bohužel se nepodařil návrat k rozlišení studijního zaměření obou škol v přírodovědném (reálném) a humanitním (klasickém) směru a obě školy nabízejí víceméně totožné formy studia. Jedna třída osmiletého studia byla později otevřena i na dosavadním čtyřletém gymnáziu, kterému se ve spolupráci s Pekařovou společností Českého ráje vrátilo v roce 1993 do názvu jméno významného českého historika. Nápad, pozvat počátkem 90. let zpět piaristy a zapojit je do obnovy původního gymnázia, se ukázal být naivní a nerealizovatelný nejen kvůli nedostatku řeholního dorostu. Až v současné době začali působit dva polští piaristé ve farní správě na jižní Moravě. A tak posledním piaristou sídlícím „Na Karmeli” byl rektor koleje pater Cyril Žampach, který zde spravoval historickou knihovnu (dnes je součástí Státního okresního archivu MB), a jeho úmrtím se v roce 1966 kapitola piaristického školství pro Mladou Boleslav zřejmě definitivně uzavřela.


v roce 25. výročí založení školy napsal Radek Kotlaba, vyučující dějepisu

Použitá literatura:
Karel Sellner a kol.: Kronika školství okresu Mladoboleslavského, Mladá Boleslav 1923
František Bareš: Paměti města Ml. Boleslavě, díl II., Mladá Boleslav 1920
Jubileum 250 let latinských škol v Kosmonosích a Mladé Boleslavi, Mladá Boleslav 1938
Almanach gymnázia Mladá Boleslav 1688 – 1988, Mladá Boleslav 1988
Petr Sucháček: Spor o víceletá gymnázia, historický kontext a empirická data, Studia paedagogica roč. 19, č. 3, 2014 www.studiapaedagogica.cz


Ředitelka školy:
RNDr. Jana Pospíšilová
Zástupce ředitele:
Mgr. Radomír Holan
Adresa:
Palackého 191/1
293 01 Mladá Boleslav
tel.: +420 326 321 515
sekretariat@g8mb.cz

g8mb.cz